Whistleblowing

Dnešního dne, měsíce a roku byl společností:

Firma PaK real estate s.r.o., IČO: 11641088,

se sídlem: Pražákova 1008/69, 639 00 Brno
zastoupena Alešem Kykrychem, jednatelem
(dále jen “Realitní zprostředkovatel“)

přijat v souladu se zák. č. 253/2008 Sb., v platném znění, následující

Systém vnitřních zásad

k zajištění povinností vyplývajících ze zák. č. 253/2008 Sb. o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu

1. Úvodní ustanovení

1.1 Tento Systém vnitřních zásad (dále jako „SVZ“) slouží k zajištění plnění povinností vyplývajících ze zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jako „AML zákon“).

1.2 Uvedený Systém vnitřních zásad je závazný pro zaměstnance „Realitního zprostředkovatele“ a dále pak pro spolupracující třetí osoby zastupující při činnostech realitního zprostředkování „Realitního zprostředkovatele“ na základě písemné smlouvy nebo plné moci (dále souhrnně jako „Realitní makléř“).

1.3 K zajištění povinností vyplývajících z výše uvedeného zákona stanovujeme následující postup činností.

1.4 Obsah:

1. Úvodní ustanovení — strana 1
2. Identifikace účastníků obchodu — strana 1–3
3. Kontrola klienta — strana 4
4. Podezřelý obchod a hodnocení rizik — strana 5–6
5. Oznamovací povinnost — strana 6
6. Odklad plnění příkazu — strana 7
7. Stanovení osoby pro styk s FAÚ — strana 8
8. Povinnost mlčenlivosti — strana 8
9. Archivace údajů — strana 8
10. Vnitřní oznamovací systém — strana 9
11. Další povinnosti — strana 9
12. Přílohy — strana 11–18

2. Identifikace účastníků obchodu

2.1 U každého obchodu (obchodem se pro tyto účely rozumí zprostředkování uzavření realitní smlouvy podle zák. č. 39/2020 Sb., o realitním zprostředkování, a jak je upraveno v § 2 odst. 1 písm. d) bod 2 „AML zákona“) v hodnotě přesahující částku odpovídající ekvivalentu 1 000 EUR a u obchodu bez ohledu na limit 1 000 EUR, který je vyhodnocen jako podezřelý, provede „Realitní makléř“ identifikaci účastníků obchodu. Identifikace musí být provedena v rozsahu údajů uvedených v čl. 2.2 tohoto „SVZ“.

2.2 Identifikační údaje účastníka obchodu

2.2.1 U klienta, který je fyzickou osobou:

• Všechna jména a příjmení
• Pohlaví (není potřeba uvádět, pokud je zřejmé z identifikačních údajů)
• Trvalý nebo jiný pobyt
• Rodné číslo, anebo, nebylo-li rodné číslo přiděleno, datum narození
• Místo narození
• Státní občanství
• Jde-li o podnikající fyzickou osobu, též její obchodní firma, odlišující dodatek nebo další označení, místo podnikání a IČ.
• Druh a číslo průkazu totožnosti, stát popř. orgán, který jej vydal, a doba platnosti průkazu totožnosti.

2.2.2 Výše uvedené údaje doporučujeme zajistit pořízením fotokopie průkazu totožnosti, z něhož byly identifikační údaje (jsou-li v něm uvedeny) ověřeny a z něhož byla ověřena shoda podoby klienta s vyobrazením v průkazu totožnosti. Pokud klient odmítne pořízení a uchování fotokopie průkazu totožnosti, osoba provádějící identifikaci klienta zaznamená všechny výše uvedené údaje vypsáním.

2.2.3 U klienta, který je právnickou osobou:

• Obchodní firma nebo název včetně odlišujícího dodatku nebo dalšího označení, sídlo
• Identifikační číslo nebo obdobné číslo přidělované v zahraničí u osob, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jeho členem – údaje jako u fyzické osoby viz výše.

2.2.4 Je-li statutárním orgánem, jeho členem nebo skutečným majitelem identifikované právnické osoby jiná právnická osoba, zaznamenají se i její identifikační údaje.

2.3 Postup identifikace a identifikační údaje osoby, která jedná jménem klienta

2.3.1 První identifikaci klienta, který je fyzickou osobou, a každé fyzické osoby jednající jménem klienta, který je právnickou osobou, provede „Realitní makléř“ za fyzické přítomnosti identifikovaného, pokud není v tomto „SVZ“ stanoveno jinak.

2.3.2 Při identifikaci klienta, který je

1. fyzickou osobou, „Realitní makléř“ identifikační údaje zaznamená a ověří v průkazu totožnosti, jsou-li v něm uvedeny, a dále zaznamená druh a číslo průkazu totožnosti, stát, popřípadě orgán, který jej vydal a dobu jeho platnosti. Současně ověří shodu podoby s vyobrazením v průkazu totožnosti.
2. právnickou osobou, „Realitní makléř“ identifikační údaje zaznamená a ověří z dokladu o existenci právnické osoby a v rozsahu podle písmene a) provede identifikaci fyzické osoby, která jejím jménem jedná v daném obchodu; je-li statutárním orgánem, jeho členem nebo skutečným majitelem této právnické osoby jiná právnická osoba, zaznamená i její identifikační údaje (skutečným majitelem se dle „AML zákona“ v této souvislosti rozumí vždy pouze fyzická osoba).

2.3.3 Je-li klient zastoupen na základě plné moci, provede „Realitní makléř“ identifikaci zmocněnce podle postupu popsaného výše pod písm. a) a dále z předložené plné moci identifikuje zmocnitele; „Realitní makléř“ je povinen zajistit uchování (resp. předání k archivaci) originálu či ověřené kopie takové plné moci.

2.3.4 Je-li klient zastoupen zákonným zástupcem, provede „Realitní makléř“ identifikaci zákonného zástupce dle čl. 2 tohoto „SVZ“. Zákonný zástupce doloží „Realitnímu makléři“ identifikační údaje zastoupeného (v rozsahu údajů podle § 5 „AML zákona“).

2.3.5 Při dalších obchodech s klientem, který již byl identifikován, ověří „Realitní makléř“ vhodným způsobem totožnost konkrétní jednající fyzické osoby. Toto prověření lze provést i bez fyzické přítomnosti klienta, který je fyzickou osobou, nebo fyzické osoby jednající jménem klienta, který je právnickou osobou.

2.3.6 V době trvání obchodního vztahu nebo při dalších obchodech „Realitní makléř“ kontroluje platnost a úplnost identifikačních údajů klienta, informací získaných v rámci kontroly klienta nebo důvodnost výjimky z kontroly klienta a zaznamenává jejich změny.

2.3.7 Jestliže má „Realitní makléř“ při uzavírání obchodu podezření, že klient nejedná svým jménem, nebo že zastírá, že jedná за třetí osobu, vyzve klienta, aby doložil plnou moc. Advokát nebo notář může této výzvě vyhovět i tím, že předloží kopii příslušných částí dokladu, ze kterých identifikační údaje klienta zjistil.

2.3.8 Klient poskytne „Realitnímu makléři“ informace, které jsou k provedení identifikace nezbytné, včetně předložení příslušných dokladů. „Realitní makléř“ je oprávněn pro účely identifikace dle „AML zákona“ pořizovat kopie nebo výpisy z předložených dokladů a zpracovávat takto získané údaje k naplnění „AML zákona“.

2.4 Politicky exponované osoby

2.4.1 Za politicky exponovanou osobu se ve smyslu této směrnice považuje fyzická osoba, která je nebo byla ve významné veřejné funkci с celostátním nebo regionálním významem, jako je zejména:

• hlava státu, předseda vlády, vedoucí ústředního orgánu státní správy a jeho zástupce (náměstek, státní tajemník),
• člen parlamentu, člen řídícího orgánu politické strany, vedoucí představitel územní samosprávy,
• soudce nejvyššího soudu, ústavního soudu nebo jiného nejvyššího justičního orgánu, proti jehož rozhodnutí obecně až na výjimky nelze použít opravné prostředky,
• člen bankovní rady centrální banky,
• vysoký důstojník ozbrojených sil nebo sboru,
• člen nebo zástupce člena, je-li jím právnická osoba, statutárního orgánu obchodní korporace ovládané státem,
• velvyslanec nebo vedoucí diplomatické mise,
• nebo fyzická osoba, která obdobnou funkci vykonává nebo vykonávala v jiném státě, v orgánu Evropské unie anebo v mezinárodní organizaci.

2.4.2 Dále se za politicky exponovanou osobu považuje:

• fyzická osoba, která je osobou blízkou k osobě uvedené v čl. 2.4.1,
• je společníkem nebo skutečným majitelem stejné právnické osoby, popřípadě svěřenectví nebo jiného obdobného právního uspořádání podle cizího právního řádu, jako osoba uvedená v čl. 2.4.1.,
• nebo o ní je pracovníku firmy známo, že je v jakémkoli jiném blízkém podnikatelském vztahu s osobou uvedenou v čl. 2.4.1,
• je skutečným majitelem právnické osoby, popřípadě svěřenectví nebo jiného obdobného právního uspořádání podle cizího právního řádu, o kterém je známo, že bylo vytvořeno ve prospěch osoby uvedené v čl. 2.4.1.

2.4.3 Skutečnost, zda se jedná či nejedná o politicky exponovanou osobu, zjišťuje „Realitní makléř“ nebo zaměstnanec „Realitního zprostředkovatele“, který identifikaci provádí.

3. Kontrola klienta

3.1 Kontrolu klienta je „Realitní makléř“ povinen provádět vždy před uskutečněním jednotlivého obchodu v hodnotě ekvivalentu 10 000 EUR a vyšší a dále vždy u podezřelého obchodu, před uskutečněním obchodu s politicky exponovanou osobou a dále v době trvání obchodního vztahu.

3.2 Kontrola klienta zahrnuje:

• získání informací o účelu a zamýšlené povaze obchodu nebo obchodního vztahu,
• zjišťování skutečného majitele, pokud je klient právnickou osobou; evidence skutečných majitelů je na www.esm.justice.cz,
• získání informací potřebných pro provádění průběžného sledování obchodního vztahu včetně zkoumání obchodů prováděných v průběhu daného vztahu za účelem zjištění, zda uskutečňované obchody jsou v souladu s tím, co povinná osoba ví o klientovi a jeho podnikatelském a rizikovém profilu,
• přezkoumávání zdrojů peněžních prostředků.

3.3 Kontrolu klienta provádí „Realitní makléř“ s náležitou odbornou péčí, a to způsobem a v rozsahu odpovídajícím povaze obchodu a klienta. Rozsah prováděné kontroly klienta tedy odpovídá kategorizaci klienta (např. dle teritoriálního hlediska) a povaze obchodu.

3.4 V případě, že na základě hodnocení rizik představuje klient, obchod nebo obchodní vztah zvýšené riziko legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, provádí se zesílená kontrola klienta, která spočívá mj. v získávání dalších potřebných dokumentů a informací (a jejich ověřování) o skutečném majiteli, povaze obchodu a zdroji majetku či prostředků.

3.5 Výjimky z povinnosti identifikace a kontroly klienta
„Realitní makléř“ nemusí provádět identifikaci a kontrolu klienta v těchto případech – pokud je klient:

• úvěrovou nebo finanční institucí,
• zahraniční úvěrovou nebo finanční institucí na území státu, který jí ukládá rovnocenné povinnosti v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu jako ukládá práva Evropských společenství,
• společností, jejíž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu a která podléhá požadavkům na zveřejnění informací rovnocenným požadavkům práva Evropských společenství,
• skutečným majitelem peněžních prostředků uložených na účtu úschov notáře, advokáta, soudního exekutora nebo soudu,
• ústředním orgánem státní správy České republiky, Českou národní bankou nebo vyšším územním samosprávným celkem,
• klientem, kterému byly svěřeny významné veřejné funkce podle předpisů Evropských společenství a Evropské unie,
• klientem, jehož identifikační údaje jsou veřejně dostupné a není důvod pochybovat o jejich správnosti,
• klientem, jehož činnosti jsou průhledné,
• klientem, jehož účetnictví podává věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace,
• klientem, který je odpovědný buď orgánu Evropské unie nebo orgánům členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, anebo u něhož existují jiné vhodné kontrolní postupy zajišťující kontrolu jeho činnosti.

4. Podezřelý obchod a hodnocení rizik

4.1 Podezřelým obchodem se rozumí obchod uskutečněný za okolností vyvolávajících podezření ze snahy o legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo podezření, že v obchodu užité prostředky jsou určeny k financování terorismu, nebo jiná skutečnost, která by mohla takovému podezření nasvědčovat.

4.2 Pro hodnocení rizik legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, která mohou nastat, se jednotlivé obchody nebo obchodní vztahy posuzují individuálně. Maximální pozornost je věnována zejména obchodům, jejichž předmětem je převod nemovité věci, kdy lze jako rizikové považovat skutečnosti, kdy:

• byla převáděná nemovitost nabyta za nápadně vyšší nebo nižší cenu oproti skutečné hodnotě věci,
• je převod provedен v blízkém časovém sledu od nabytí,
• nebo pokud jsou klientem požadovány nestandardní požadavky.

Za rizikový typ klienta, kde je potřeba zvýšené pozornosti, lze považovat právnické osoby se zakrytou vlastnickou strukturou, nebo i fyzické osoby s bydlištěm z rizikových oblastí. Při zjištěných pochybnostech musí „Realitní makléř“ nebo jiný zaměstnanec, který provádí kontrolu, pro další postup ve věci neprodleně informovat „Realitního zprostředkovatele“.

4.3 Rusko je vysoce rizikovou zemí, která podporuje a financuje mezinárodní terorismu. Na občany a právnické osoby z Ruské federace, resp. české právnické osoby, kde je skutečným majitelem občan z Ruské federace, se uplatní zesílená identifikace a kontrola klienta ve smyslu § 9a AML zákona.

4.4 Podezřelým obchodem může být například případ, kdy:

• klient provádí platbu kupní ceny nemovitosti z více různých účtů bez logického vysvětlení takového postupu,
• klient provádí převody majetku, které zjevně nemají ekonomický důvod (nákup nemovitostí a její následný bezprostřední prodej, často i se ztrátou),
• prostředky, s nimiž klient nakládá, zjevně neodpovídají povaze nebo rozsahu jeho podnikatelské činnosti nebo jeho majetkovým poměrům,
• klientem nebo jeho skutečným majitelem je osoba ze státu, který nedostatečně nebo vůbec neuplatňuje opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu; seznam států (klasifikace zemí dle FATF) „Realitní makléř“ nalezne na stránkách Finančního analytického úřadu (www.fau.gov.cz),
• „Realitní makléř“ má pochybnosti o pravdivosti získaných informací o klientovi.

4.5 Za podezřelý se obchod považuje vždy, pokud:

• klient nebo skutečný majitel je osoba, vůči níž Česká republika uplatňuje mezinárodní sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí (§ 2 zákona č. 69/2006 Sb.); seznam je přístupný na www.sanctionsmap.eu, seznam rizikových zemí podle EU a FATF a vysoce rizikových třetích zemí je přístupný na www.fau.gov.cz,
• předmětem obchodu je nebo má být zboží, vůči němuž ČR uplatňuje sankce podle zákona č. 69/2006 Sb. o provádění mezinárodních sankcí,
• klient se odmítá podrobit kontrole nebo odmítá uvést identifikační údaje osoby, za kterou jedná.

4.5.1 Pokud „Realitní makléř“ vyhodnotí znaky uvedené v čl. 4.2–4.4 tak, že by se mohlo jednat o podezřelý obchod, oznámí tuto skutečnost neprodleně spolu se zjištěnými identifikačními údaji účastníků obchodu a veškerými dalšími okolnostmi případu vedoucímu pracovníkovi „Realitního zprostředkovatele“.

4.5.2 Pokud „Realitní makléř“ zjistí při realizaci obchodního případu některý ze znaků podle čl. 4.2–4.4 tohoto „SVZ“, oznámí tuto skutečnost vždy neprodleně se všemi zjištěnými identifikačními údaji účastníků obchodu a veškerými dalšími okolnostmi případu vedoucímu pracovníkovi „Realitního zprostředkovatele“.

4.5.3 Pokud „Realitní makléř“ nebo jiný zaměstnanec „Realitního zprostředkovatele“ provádějící kontrolu klienta zjistí, že klient nebo osoba jednající jménem či za klienta je na sankčním seznamu, musí zajistit prostřednictvím vedoucích pracovníků „Realitního zprostředkovatele“ podání Oznámení podezřelého obchodu (dále též „OPO“) na „FAÚ“.

4.5.4 Ke zjištění, zda se v osobě klienta jedná o sankcionovaný subjekt nebo předmětem obchodu je sankcionované zboží, je třeba provést kontrolu v sankčním seznamu ES, jehož konsolidovanou verzi je možné nalézt prostřednictvím odkazu na www.fau.gov. V případě nalezení shody je třeba v přímo použitelném předpise ES, jímž se sankce stanovují, zjistit jaká konkrétní omezení či zákazy se vůči danému subjektu uplatní.

4.6 Povinnost neuskutečnit obchod

4.6.1 „Realitní makléř“ odmítne uskutečnění obchodu nebo uzavření obchodního vztahu v případě, že je dána identifikační povinnost a klient se odmítne podrobit identifikaci nebo odmítne doložit plnou moc, neposkytne potřebnou součinnost při kontrole nebo z jiného důvodu nelze provést identifikaci nebo kontrolou klienta, nebo má-li osoba provádějící identifikaci nebo kontrolu (zaměstnanec či „Realitní makléř“ „Realitního zprostředkovatele“) pochybnosti o pravdivosti informací poskytnutých klientem nebo o pravosti předložených dokladů.

4.6.2 „Realitní makléř“ neuskuteční obchod s politicky exponovanou osobou, pokud mu není znám původ majetku užitého v obchodu. Ve všech těchto případech je „Realitní makléř“ povinen neprodleně informovat vedoucího pracovníka „Realitního zprostředkovatele“.

4.6.3 „Realitní makléř“ neuskuteční obchod s politicky exponovanou osobou bez souhlasu vedoucího pracovníka „Realitního zprostředkovatele“.

5. Oznamovací povinnost

5.1 Zjistí-li při jednání s klientem „Realitní makléř“ či zaměstnanec cokoliv neobvyklého, co by mohlo naznačovat podezřelý obchod ve smyslu čl. 4 tohoto „SVZ“, je povinen s tímto zjištěním ihned seznámit osobu pověřenou zajišťováním styku s „FAÚ“ (tedy vedoucího pracovníka „Realitního zprostředkovatele“). Tato osoba nejprve vyhodnotí všechny okolnosti obchodu v příslušných souvislostech a následně posoudí, jedná-li se o podezřelý obchod; pokud ano, učiní, bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 5 kalendářních dnů od zjištění obchodu, oznámení „FAÚ“ (Finančnímu analytickému úřadu). Oznámení zašle prostřednictvím elektronického formuláře pro podání oznámení o podezřelém obchodu, který je na www.fau.gov.cz/kontakty, nebo aplikací MoneyWeb Lite klient.

5.2 Finanční analytický úřad, PO BOX 675, Jindřišská 14, 111 21 Praha 1. Další možnosti spojení na Finanční analytický úřad: telefon 257 044 501 nebo 603 587 663 mimo obvyklou pracovní dobu (pracovní dny: 8:00 hod. – 16:00 hod.), fax: 257 044 502, e-mail: fau@mfcr.cz, datová schránka: egi8zyh.

5.3 Oznámení podezřelého obchodu nelze podat telefonicky, faxem, nezabezpečeným elektronickým spojením (běžný e-mail) ani prostřednictvím datové schránky.

5.4 Další možnosti splnění oznamovací povinnosti – oznámení lze podat ústně do protokolu, a to v místě určeném po předchozí dohodě s „FAÚ“.

5.5 Vyžadují-li to okolnosti případu (zejména hrozí-li nebezpečí z prodlení), oznámí zaměstnanec „Realitního zprostředkovatele“ či „Realitní makléř“ (tedy osoba, která v rámci svých povinností vyplývajících z tohoto „SVZ“ a příslušných právních předpisů ke zjištění stavu věci došla) za „Realitního zprostředkovatele“ podezřelý obchod na „FAÚ“ neprodleně po jeho zjištění.

5.6 Oznámením podezřelého obchodu není dotčena povinnost stanovená ve zvláštním zákoně oznámit skutečnosti nasvědčující spáchání trestného činu.

6. Odklad splnění příkazu

6.1 Zajištění plnění povinnosti odložit splnění příkazu klienta podle § 20 „AML zákona“ se ukládá osobě uvedené v čl. 7.1 „SVZ“ za součinnosti „Realitního makléře“, odpovědného za příslušný obchodní případ. Příkaz klienta, týkající se podezřelého obchodu, může „Realitní zprostředkovatel“ splnit nejdříve po uplynutí 24 hodin od přijetí oznámení podezřelého obchodu „FAÚ“, pokud hrozí nebezpečí, že bezodkladným splněním by mohlo být zmařeno nebo podstatně sníženo zajištění výnosu.

6.2 Osoba uvedená v čl. 7.1 „SVZ“ za součinnosti „Realitního makléře“, odpovědného za příslušný obchodní případ, zajistí odložení splnění příkazu, a to na dobu 24 hodin od doby, kdy „FAÚ“ přijal oznámení. Na odklad splnění příkazu klienta upozorní „Realitní zprostředkovatel“ „FAÚ“ v oznámení podezřelého obchodu.

6.3 „Realitní zprostředkovatel“ splnění příkazu klienta neodloží v případě, kdy odložení není možné, nebo kdy je „Realitní zprostředkovateli“ známo, že by takové odložení mohlo zmařit nebo jinak ohrozit šetření podezřelého obchodu. O splnění příkazu klienta v takovém případě „Realitní zprostředkovatel“ ihned informuje „FAÚ“.

6.4 Pokud prověření podezřelého obchodu pro složitost vyžaduje delší lhůtu, „FAÚ“ rozhodne:

1. o prodloužení doby, na kterou se odkládá splnění příkazu klienta, nejdéle však o 2 pracovní dny od přijetí oznámení podezřelého obchodu na „FAÚ“,
2. o odložení splnění příkazu klienta nebo o zajištění majetku, který má být předmětem podezřelého obchodu, u povinné osoby, u níž se tento majetek nachází, až na dobu 3 prac. dnů.

6.5 Příkaz lze provést až po uplynutí lhůty 24 hodin, na kterou odložil splnění příkazu „Realitní zprostředkovatel“, anebo lhůty, na kterou podle § 20 odst. 3 „AML zákona“ rozhodl odložit splnění příkazu „FAÚ“, pokud „FAÚ“ nesdělí v této lhůtě, že podal trestní oznámení.

6.6 „Realitní zprostředkovatel“ obratem sdělí „FAÚ“ vykonání rozhodnutí „FAÚ“ podle § 20 odst. 3 písm. b) „AML zákona“ o odložení splnění příkazu nebo o zajištění majetku, který má být předmětem podezřelého obchodu, a potvrdí čas, od něhož se počítá běh lhůty podle § 20 odst. 3 písm. b) „AML zákona“. „Realitní zprostředkovatel“ dále průběžně podává „FAÚ“ informace o všech podstatných skutečnostech týkajících se majetku uvedeného v rozhodnutí.

6.7 Podá-li „FAÚ“ ve lhůtě stanovené výše orgánu činnému v trestním řízení, provede (případně svolí) vedoucí ekonomického úseku „Realitního zprostředkovatele“ příkaz klienta po uplynutí 3 kalendářních dnů ode dne podání trestního oznámení, pokud orgán činný v trestním řízení do konce této lhůty nerozhodne o odnětí nebo zajištění předmětu podezřelého obchodu. O podání trestního oznámení informuje „FAÚ“ kontaktní osobu „Realitního zprostředkovatele“ před uplynutím lhůty, na níž bylo splnění příkazu odloženo. Pokud „FAÚ“ v této lhůtě nesdělí „Realitní zprostředkovateli“, že podal trestní oznámení, „Realitní zprostředkovatel“ příkaz klienta prostřednictvím příslušného odpovědného pracovníka provede.

7. Stanovení osoby určené k zajišťování průběžného styku s FAÚ

7.1 Osobou určenou k zajišťování průběžného styku s „FAÚ“ je za „Realitního zprostředkovatele“: Vlastimil Pohajda, pracovní pozice: realitní makléř, tel.: 774 402 178, e-mail: vlastimil.pohajda@pkrealestate.cz, v době od 9 do 15 v pracovní dny.

7.2 V případě nepřítomnosti zajišťuje kontakt s „FAÚ“: Aleš Kykrych, pracovní pozice: jednatel, tel.: 773 541 414, e-mail: ales@kykrych.cz, v době od 9 do 15 v pracovní dny.

7.3 O určení osoby k plnění oznamovací povinnosti podle § 18 „AML zákona“ a k zajišťování průběžného styku s „FAÚ“ informuje „Realitní kancelář“ „FAÚ“ prostřednictvím datové schránky nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy nastaly v souvislosti s určením kontaktní osoby změny.

8. Povinnost mlčenlivosti

8.1 Všem zaměstnancům „Realitního zprostředkovatele“, spolupracujícím „Realitním makléřům“, stejně tak i dalším třetím osobám, které budou mít informace o podaném Oznámení podezřelého obchodu, se ukládá zachovávat mlčenlivost o Oznámení podezřelého obchodu nebo o úkonech učiněných „FAÚ“ ve vztahu k třetím osobám, včetně osob, jichž se sdělené informace týkají.

8.2 Povinnost mlčenlivosti nezaniká ani skončením pracovněprávního vztahu, dohody o spolupráci uzavřené mezi „Realitním zprostředkovatelem“ a „Realitním makléřem“ či plné moci zmocňující „Realitního makléře“ zastupovat „Realitního zprostředkovatele“; její porušení je přestupkem, za který lze podle § 43 „AML zákona“ uložit pokutu až do výše 200 000 Kč, resp. za určitých podmínek až do 1 mil. Kč. Tím není dotčena odpovědnost za škodu, která tím osobě, jíž se vyzrazení týkají, vznikla, ani případná trestní odpovědnost toho, kdo porušil povinnost mlčenlivosti.

8.3 Povinnosti zachovávat mlčenlivost se nelze dovolávat vůči:

• orgánu činnému v trestním řízení, pokud provádí řízení o trestném činu souvisejícím s legalizací výnosu nebo jedná-li se o splnění oznamovací povinnosti vztahující se k takovému trestnému činu,
• soudu rozhodujícímu v občanském soudním řízení spory týkající se obchodu nebo nároku vyplývajícího z „AML zákona“,
• osobám vykonávajícím bankovní dohled,
• orgánu oprávněnému podle zvláštního předpisu rozhodovat o odnětí oprávnění k podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti v případě, že „FAÚ“ předloží podnět k odnětí takového oprávnění,
• osobě, která by mohla uplatnit nárok na náhradu škody podle tohoto zákona, jde-li o následné oznámení skutečností rozhodných pro uplatnění takového nároku.

8.4 O uplatnění výjimky povinnosti mlčenlivosti zaměstnanců „Realitního zprostředkovatele“ nebo spolupracujících „Realitních makléřů“ rozhoduje v daném případě statutární orgán „Realitního zprostředkovatele“.

9. Archivace údajů

9.1 Údaje získané při identifikaci a kontrole klienta (tedy zejména identifikační údaje, údaje týkající se průkazu totožnosti, originál nebo úředně ověřená kopie plné moci v případě zastupování na základě plné moci, údaje o tom, kdo a kdy provedl u „Realitního zprostředkovatele“ první identifikaci klienta) budou uschovány po dobu 10 let od ukončení obchodu a budou uloženy ve spise zakázky. Dále pak budou po stejnou dobu uchovány údaje a doklady o obchodech spojených s povinností identifikace, tj. zejména smlouvy a doklady o platbách.

9.2 Archivaci zajistí „Realitní makléř“ nebo pracovník „Realitního zprostředkovatele“, který prováděl identifikaci či kontrolu klienta, postoupením příslušných dokumentů či složek vedoucímu pracovníkovi „Realitního zprostředkovatele“, který je za archivaci odpovědný.

10. Vnitřní oznamovací systém a stanovení příslušné osoby

10.1 Osobou určenou k výkonu činnosti podle § 11 zák. č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů, je za „Realitního zprostředkovatele“: Vlastimil Pohajda, pracovní pozice: realitní makléř, tel.: 774 402 178, e-mail: vlastimil.pohajda@pkrealestate.cz.

10.2 V souladu s ustanovením § 21 odst. 6 písm. b) AML zákona je součástí tohoto systému vnitřních zásad tzv. vnitřní oznamovací systém podle ustanovení § 8 odst. 1 písm. b) zákona č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů, který tvoří přílohu č. 4 tohoto systému vnitřních zásad, jenž umožňuje oznamovatelům na základě ustanovení § 2 odst. 3 a 4 zákona o ochraně oznamovatelů podat oznámení, resp. informace o možném protiprávním jednání dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona o ochraně oznamovatelů.

11. Další povinnosti

11.1 Údaje o obchodech, na něž se vztahuje identifikační povinnost nebo ohledně nichž „FAÚ“ provádí šetření, sdělují na požádání ve stanovené lhůtě „FAÚ“ vedoucí pracovník „Realitního zprostředkovatele“, který také předkládá potřebné informace o těchto obchodech, nebo k ním umožní přístup pověřeným zaměstnancům „FAÚ“ při prověřování oznámení a poskytnou informace o osobách, které se jakýmkoli způsobem účastnily takových obchodů.

11.2 Vedoucí pracovník „Realitního zprostředkovatele“ je povinen provést školení zaměstnanců a spolupracujících „Realitních makléřů“ (stejně tak i třetích osob, které se mohou s podezřelým obchodem setkat před zařazením na jejich pracovní místa), z této směrnice („SVZ“) a z „AML zákona“, a to nejméně 1× za 12 měsíců.

11.3 Vedoucí pracovník „Realitního zprostředkovatele“ je povinen evidovat a uchovat obsah školení, účast na těchto školeních (prezenční listinu podepsanou účastníky proškolení); tuto evidenci uchovávat po dobu 5 let. Obsah školení musí být vedoucím pracovníkem „Realitního zprostředkovatele“ aktualizován a doplňován.

11.4 Za provádění kontroly dodržování povinností dle „AML zákona“ je odpovědný vedoucí pracovník „Realitního zprostředkovatele“.

11.5 Tento Systém vnitřních zásad byl schválen statutárním orgánem „Realitního zprostředkovatele“.

12. Přílohy

• Příloha č. 1 – Seznam rizikových teritorií z hlediska nebezpečí legalizace výnosů z trestné činnosti
• Příloha č. 2 – Seznam rizikových teritorií z hlediska nebezpečí financování terorismu
• Příloha č. 3 – Oznámení podezřelého obchodu
• Příloha č. 4 – Vnitřní oznamovací systém dle zákona o ochraně oznamovatelů

V Brně dne 3. 2. 2025
………………………………….

Aleš Kykrych

Příloha č. 1 – Seznam rizikových teritorií z hlediska nebezpečí legalizace výnosů z trestné činnosti

Stát	Mezinárodní kód
Andorra	ANDORRA / AD
Anguilla	ANGUILLA / AI
Antigua a Barbuda	ANTIGUA AND BARBUDA / AG
Aruba	ARUBA / AW
Bahamské společenství	BAHAMAS / BS
Belize	BELIZE / BZ
Bolívie	BOLIVIA / BOL
Britské Panenské ostrovy	VIRGIN ISLANDS, BRITISH / VG
Cookovy ostrovy	COOK ISLANDS / CK
Dominikánská republika	DOMINICAN REPUBLIC / DOM
Ekvádor	ECUADOR / EC
Gruzie	GEORGIA / GE
Haiti	HAITI / RH
Kajmanské ostrovy (brit.)	CAYMAN ISLANDS / KY
Kolumbie	COLUMBIA / CO
Kostarika	COSTA RICA / CR
Kyperská republika	CYPRUS / CY
Lichtenštejnské knížectví	LIECHTENSTEIN / LI
Marshallské ostrovy	MARSHALL ISLANDS / MH
Mauricijská republika	MAURITIUS / MU
Monacké knížectví	MONACO / MC
Myanmar (dříve Barma)	MYANMAR (dříve BARMA) / MM
Nauruská republika	NAURU / NR
Nigérie	NIGERIA / RN
Niue	NIUE / NU
Nizozemské Antily	NETHERLANDS ANTILLES / AN
Ostrovy Turks a Caicos (brit.)	TURKS AND CAICOS ISLAND / TC
Panamská republika	PANAMA / PA
Peru	PERU / PE
Ruská federace	RUSSIAN FEDERATION / RU
Samoa	SAMOA / WS
Seychelská republika	SEYCHELLES / SC
Svatá Lucie	SAINT LUCIA / SL
Svatý Kryštof a Nevis	SAINT KITTS AND NEVIS / KN
Svatý Vincenc a Grenadiny	SAINT VINCENT AND THE GRENADINES / VC
Ukrajina	UKRAINE / UA
Vanuatská republika	VANUATU / VU
Venezuela	VENEZUELA / YV
Vietnamská socialistická republika	VIETNAM / VN
Zimbabwe	ZIMBABWE / ZW

Příloha č. 2 – Seznam rizikových teritorií z hlediska nebezpečí financování terorismu

Stát	Mezinárodní kód
Afghánistán	AFGHANISTAN / AF
Albánská republika	ALBANIA / AL
Alžírská lidová demokratická republika	ALGERIA / DZ
Etiopie	ETHIOPIA / ET
Filipínská republika	PHILIPPINES / PH
Indonéská republika	INDONESIA / ID
Irácká republika	IRAQ / IQ
Íránská islámská republika	IRAN / ISLAMIC REPUBLIC / IR
Jemenská republika	YEMEN / YE
Korejská lidově demokratická republika	DPRK / KP
Kosovo	KOSOVO / –
Kuba	CUBA / CU
Kypr (severní část)	CYPRUS / CY
Libanonská republika	LEBANON / LB
Libyjská arabská lidová socialistická džamáhírije	LIBYAN ARAB JAMAHIRIYA / LY
Malajsie	MALAYSIA / MY
Maroko	MOROCCO / MA
Mauritánská islámská republika	MAURITANIA / MR
Okupované palestinské území	PALESTINIAN TERRITORY / PS
Pákistánská islámská republika	PAKISTAN / PK
Saúdskoarabské království	SAUDI ARABIA / SA
Somálská demokratická republika	SOMALIA / SO
Spojené arabské emiráty	UNITED ARAB EMIRATES / AE
Súdánská republika	SUDAN / SD
Svatý Tomáš a Princův ostrov	SAO TOME AND PRINCIPE / ST
Syrská arabská republika	SYRIAN ARAB REPUBLIC / SY
Tádžikistán	TAJIKISTAN / TJ
Tuniská republika	TUNISIA / TN
Turecko	TURKEY / TR
Turkmenistán	TURKMENISTAN / TM
Uzbekistán	UZBEKISTAN / UZ

Příloha č. 3 – Oznámení podezřelého obchodu

Předepsaný elektronický formulář Oznámení o podezřelém obchodu je uveřejněn na stránkách FAÚ www.fau.gov.cz/oznameni-o-podezrelem-obchodu.

Oznámení podezřelého obchodu v režimu „24“ podle zák. č. 253/2008 Sb.

• Uplatnění § 15 AML zákona
• Číslo jednací oznamovatele
• Telefon
• Typ povinné osoby
• Identifikační údaje toho, koho se oznámení týká:
  • typ osoby
  • adresa pobytu, sídlo
  • doklady
• Identifikační údaje osoby, která jedná jménem toho, koho se oznámení týká
• Podrobnosti k podezřelému obchodu:
  • datum zjištění obchodu
  • zda byl obchod proveden či odložen
  • popis předmětu a podstatných okolností
  • další údaje související s podezřelým obchodem
• Prioritizační indikátory
• Elektronické přílohy

Příloha č. 4 – Vnitřní oznamovací systém podle ust. § 8 odst. 1 písm. b) zák. č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů (whistleblowing)

1. Úvod
Společnost PaK real estate s.r.o. (dále jen “Realitní zprostředkovatel“) již od svého vzniku dbá na svoji dobrou pověst, a proto klade důraz na čestné, zákonné, etické a transparentní jednání jak uvnitř společnosti, tak i vůči klientům, dodavatelům a jiným třetím osobám zároveň. „Realitní zprostředkovatel“ netoleruje protiprávní jednání a snaží se vždy činit vše pro to, aby byla možnost protiprávního jednání ze strany jejích zaměstnanců, spolupracovníků, statutárních orgánů a jiných osob eliminována.

„Realitní zprostředkovatel“ tak doposud činil zejména prostřednictvím ustanovení § 251 zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, v rámci pracovně-právních vztahů, resp. skrze vnitropodnikovou firemní kulturu a společenskou zodpovědnost.

Nově „Realitní zprostředkovatel“ zavádí tento vnitřní oznamovací systém, který umožní lépe oznamovat možné protiprávní jednání a chránit oznamovatele před odvetnými opatřeními (whistleblowing), čímž přispěje k dalšímu formování firemní kultury ve společnosti a rozvoji profesionálního a etického podnikání v České republice i zahraničí. Prioritou je vytvoření takového systému a firemního prostředí, které umožní osobám oznámit podezření na trestný čin, přestupek či jiné škodlivé jednání bez obav z postihu a s jistotou, že jejich podnět bude řádně prošetřen a v případě pochybení budou přijata příslušná opatření ke zjednání nápravy.

2. Podávání a postup posuzování oznámení o možném protiprávním jednání

A. Jaké jednání lze oznamovat?

A.1 Zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů (dále jen „zákon o ochraně oznamovatelů“) upravuje oznámení, které lze oznamovat prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému, resp. podle ustanovení § 2 zákona o ochraně oznamovatelů.

A.2 Jedná se o možné protiprávní jednání, k němuž došlo nebo má dojít u osoby, pro niž oznamovatel, byť zprostředkovaně, vykonával nebo vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost, nebo u osoby, se kterou oznamovatel byl nebo je v kontaktu v souvislosti s výkonem práce nebo jiné obdobné činnosti a které:

1. má znaky trestného činu,
2. porušuje zákon o ochraně oznamovatelů,
3. porušuje jiný právní předpis nebo předpis Evropské unie v oblasti:
   1. finančních služeb, povinného auditu a jiných ověřovacích služeb, finančních produktů a finančních trhů,
   2. daně z příjmů právnických osob,
   3. předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,
   4. ochrany spotřebitele,
   5. souladu s požadavky na výrobky včetně jejich bezpečnosti,
   6. bezpečnosti dopravy, přepravy a provozu na pozemních komunikacích,
   7. ochrany životního prostředí,
   8. bezpečnosti potravin a krmiv a ochrany zvířat a jejich zdraví,
   9. radiační ochrany a jaderné bezpečnosti,
   10. hospodářské soutěže, veřejných dražeb a zadávání veřejných zakázek,
   11. ochrany vnitřního pořádku a bezpečnosti, života a zdraví,
   12. ochrany osobních údajů, soukromí a bezpečnosti sítí elektronických komunikací a informačních systémů,
   13. ochrany finančních zájmů Evropské unie, nebo
   14. fungování vnitřního trhu včetně ochrany hospodářské soutěže a státní podpory podle práva Evropské unie.

 

A.3 V případě, že se nejedná o oznámení jednání mající znaky trestného činu, musí oznamované jednání porušovat předpisy spadající do oblastí vymezených výše pod č. 1 až 14.

A.4 Prací nebo jinou obdobnou činností, jak je uvedeno v ustanovení § 2 odst. 3 a 4 zákona o ochraně oznamovatelů, se rozumí:

1. závislá práce vykonávaná v základním pracovněprávním vztahu,
2. služba,
3. samostatná výdělečná činnost,
4. výkon práv spojených s účastí v právnické osobě,
5. výkon funkce člena orgánu právnické osoby,
6. plnění úkolu v rámci činnosti právnické osoby, v jejím zájmu, jejím jménem nebo na její účet,
7. správa svěřeneckého fondu,
8. dobrovolnická činnost,
9. odborná praxe nebo stáž,
10. výkon práv a povinností vyplývajících ze smlouvy, jejímž předmětem je poskytování dodávek, služeb, stavebních prací nebo jiného obdobného plnění

 

A.5 Prací nebo jinou obdobnou činností se pro účely tohoto zákona rozumí i ucházení se o práci nebo jinou obdobnou činnost.

B. Jakým způsobem lze oznámení učinit?

B.1 Oznámení lze podat prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému „Realitního zprostředkovatele“ (dále jako „příslušná osoba“), Ministerstvu spravedlnosti ČR nebo uveřejnit za podmínek uvedených v ustanovení § 7 odst. 1 písm. c) zákona o ochraně oznamovatelů.

B.2 Příslušná osoba je osoba, která je určena „Realitním zprostředkovatelem“ k přijímání a posuzování důvodnosti oznámení o možném protiprávním jednání, která navrhuje (v případě důvodnosti oznámení) opatření k nápravě nebo předejití protiprávnímu stavu. Příslušnou osobou byl jmenován: Vlastimil Pohajda (realitní makléř). Ten při výkonu své činnosti postupuje nestranně a je vázán mlčenlivostí.

B.3 Oznámení je možné podat příslušné osobě, to jest panu Vlastimilovi Pohajdovi:

1. Písemně doručením v obálce označené „VNITŘNÍ OZNAMOVACÍ SYSTÉM“, na které je uvedeno „Neotevírat, důvěrné“ na adresu:

   jméno: Vlastimil Pohajda
   firma: PaK real estate s.r.o.
   adresa: Pražákova 1008/69, 639 00 Brno

2. Elektronicky na e-mailovou adresu: vlastimil.pohajda@pkrealestate.cz
3. Telefonicky na telefon příslušné osoby tel. č.: 774 402 178, která se posléze s oznamovatelem osobně sejde.

C. Jaký je postup při či po doručení oznámení?

C.1 Prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému lze oznámení podat ústně nebo písemně (viz odst. B.1 až B.3). Požádá-li o to oznamovatel, je příslušná osoba povinna oznámení přijmout osobně v přiměřené lhůtě, nejdéle však do 14 dnů ode dne, kdy o to oznamovatel požádal.

C.2 O přijetí oznámení podle odstavce C.1 je příslušná osoba povinna do 7 dnů ode dne jeho přijetí písemně vyrozumět oznamovatele, ledaže:

1. oznamovatel výslovně požádal příslušnou osobu, aby ho o přijetí oznámení nevyrozumívala, nebo
2. je zřejmé, že vyrozuměním o přijetí oznámení by došlo k prozrazení totožnosti oznamovatele jiné osobě.

C.3 Příslušná osoba je povinna posoudit důvodnost oznámení a písemně vyrozumět oznamovatele o výsledcích posouzení do 30 dnů ode dne přijetí oznámení. V případech skutkově nebo právně složitých lze tuto lhůtu prodloužit až o 30 dnů, nejvýše však dvakrát. O prodloužení lhůty a důvodech pro její prodloužení je příslušná osoba povinna oznamovatele písemně vyrozumět před jejím uplynutím. Odstavec C.2 se použije obdobně.

C.4 Zjistí-li příslušná osoba při posuzování důvodnosti oznámení, že nejde o oznámení podle tohoto zákona, bez zbytečného odkladu o tom písemně vyrozumí oznamovatele.

C.5 Je-li oznámení vyhodnoceno jako důvodné, příslušná osoba povinnému subjektu navrhne opatření k předejití nebo nápravě protiprávního stavu. Je-li oznámení podáno u příslušné osoby povinného subjektu, pro který oznamovatel nevykonává práci nebo jinou obdobnou činnost, navrhuje příslušná osoba nápravná opatření osobě, pro kterou oznamovatel vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost, nevylučuje-li to povaha věci. Nepřijme-li povinný subjekt opatření navržené příslušnou osobou, přijme k předejití nebo nápravě protiprávního stavu jiné vhodné opatření; to neplatí, jde-li o opatření navržené jiné osobě než povinnému subjektu, který tuto příslušnou osobu určil. O přijatém opatření povinný subjekt neprodleně vyrozumí příslušnou osobu, která o něm bez zbytečného odkladu písemně vyrozumí oznamovatele. Odstavec C.2 se použije obdobně.

C.6 Není-li oznámení vyhodnoceno jako důvodné, příslušná osoba bez zbytečného odkladu písemně vyrozumí oznamovatele o tom, že na základě skutečností uvedených v oznámení a z okolností, které jí jsou známy, neshledala podezření ze spáchání protiprávního jednání, nebo shledala, že oznámení se zakládá na nepravdivých informacích, a poučí oznamovatele o právu podat oznámení u orgánu veřejné moci.

C.7 O ústním oznámení se pořídí jeho zvuková nahrávka nebo záznam, který věrně zachycuje podstatu ústního oznámení. Zvukovou nahrávku ústního oznámení lze pořídit pouze se souhlasem oznamovatele. Příslušná osoba nebo pověřený zaměstnanec umožní oznamovateli, aby se k záznamu nebo přepisu zvukové nahrávky, byl-li pořízen, vyjádřil; vyjádření oznamovatele se k záznamu nebo přepisu přiloží.

D. Zákaz poskytnutí údajů a evidence a uchovávání oznámení

D.1 Příslušná osoba neposkytne informace, které by mohly zmařit nebo ohrozit účel podávání oznámení. Tuto povinnost má i třetí osoba, která získá přístup k oznámením nebo do evidencí údajů o přijatých oznámeních v rozporu s § 21 odst. 3 zákona o ochraně oznamovatelů.

D.2 Informace o totožnosti oznamovatele je možné poskytnout jen s jejich písemným souhlasem, ledaže je příslušná osoba povinna tyto informace poskytnout příslušným orgánům veřejné moci podle jiných právních předpisů. Poskytují-li příslušná osoba informaci o totožnosti oznamovatele orgánu veřejné moci, je povinna o tom předem oznamovatele vyrozumět společně s důvody, pro které je povinna informaci o totožnosti poskytnout, a umožnit oznamovateli, aby se k poskytnutí informace vyjádřil.

D.3 Příslušná osoba je povinna v elektronické podobě vést evidenci údajů o přijatých oznámeních, a to v rozsahu:

1. datum přijetí oznámení,
2. jméno, příjmení, datum narození a kontaktní adresa oznamovatele, nebo jiné údaje, z nichž je možné dovodit totožnost oznamovatele, jsou-li jim tyto údaje známy,
3. shrnutí obsahu oznámení a identifikace osoby, proti které oznámení směřovalo, je-li jim její totožnost známa,
4. datum ukončení posouzení důvodnosti oznámení příslušnou osobou a jejich výsledek.

 

D.4 Příslušná osoba je povinna uchovávat oznámení podané prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému a dokumenty související s oznámením po dobu 5 let ode dne přijetí oznámení.

D.5 Do evidence podle odstavce D.1, k dokumentům souvisejícím s oznámením a k oznámením uchovávaným podle odstavce D.2 má přístup v případě oznámení podaných prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému pouze příslušná osoba.

E. Možnost podat oznámení Ministerstvu spravedlnosti, resp.
v případě porušení AML zákona Finančnímu analytickému úřadu
Zaměstnanci dle ustanovení § 2 odst. 3 a 4 zákona o ochraně oznamovatelů mohou podle ustanovení § 16 odst. 1 zákona o ochraně oznamovatelů podat oznámení taktéž Ministerstvu spravedlnosti, nicméně při oznamování porušení zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (AML zákona) je nutné využít oznamovací systém Finančního analytického úřadu (FAÚ).